Co-working mně změnil život

Jsem největší fanoušek lásky a rodiny. Pracuji jako video tvůrce, vyprávím příběhy o lásce, která poletuje ve vzduchu ve dny svatební, ale i ty úplně běžné, obyčejné. Doma v rodinách u jídelních stolů, na dřevěných podlahách posypaných pexesem i měkkých kobercích, ze kterých roste lego, u polštářových bitev i procházkách tím největším hřištěm, přírodou. Když někde láska je, vidím ji a umím zachytit a následně převyprávět v pohyblivých obrazech tak, abyste si ji mohli připomínat a nikdy nezapomněli na její sílu.

Ke své práci potřebuji kromě našlápnutého počítače celkem veliký externí disk, zálohovací disk, hodně kabelů, velká sluchátka a myš. A pak potřebuju hezké čisté místo, světlý prostor, wifi, klid a dobrý kafe.

Když jsme se stěhovali před rokem do Řevnic, chyběly nám ke genius loci už jen tři věci, co se kvality života týče. Dobrá restaurace, co-working a moře. Během jednoho roku první dva body v místě, kde žijeme, přibyly, a to přesně 73 mých kroků od bytu. Na to třetí ještě čekám, i když musím uznat, že Berounka je taky fajn!

VŠEM MAMINKÁM

Všem maminkám, které se starají o děti a zároveň chtějí pracovat, tvořit nebo se vzdělávat, z celého srdce doporučuji, aby si našly místo mimo domov a ideálně mezi lidmi. Zkusím slovy popsat, jak mně právě co-working změnil život k lepšímu, ale víc pochopíte v meziřádcích a ještě víc, když to půjdete zkusit osobně.

CO SE ZMĚNILO PO 6ti LETECH PRÁCE Z DOMOVA VS. PRÁCE V CO-WORKINGU?

1) Ráno se už neptám sama sebe „tepláky nebo pyžámkový den?“, ale „co si dneska vezmu na sebe?”.

2) Neřeším nepořádek doma, prostě ho zamknu, poslušně tam na mě počká. A i přesto, se pak zase těším domů.

3) Cítím se dobře mezi lidmi, i když zrovna nemám potřebu s nimi mluvit a chci se jen ponořit do své tvorby. Je ale tak fajn, že můžu prohodit těch pár vět při ranním příchodu nebo při dvanácti krocích pro kávu. Občas mě i někdo obejme nebo si s někým podám ruku a poznám nového člověka. Nepřestává mě udivovat, kolik zajímavých lidí žije v naší lokalitě.

4) I když jsem mezi lidmi, kteří si povídají, občas telefonují apod., paradoxně se mnohem lépe dokáži soustředit v prostředí, kde jsou všichni soustředění na práci, než doma, kde na mě pípá kdejaký domácí spotřebič. Tady na mě nikdo a nic nepípá. 

5) Udělám jednou tolik práce. Toho času v co-workingu si neskutečně vážím. Nejen proto, že ho platím, ale i proto, že ho mám omezený. Jsem tady, bez přehánění, jednou tolik efektivní.

6) Mám oddělený nejen čas, ale i prostor pro práci a rodinu. A to je k nezaplacení. Když totiž pracuji pouze z domova, tak i když mám zrovna čas na rodinu, můj počítač mi tam neustále připomíná, kolik toho ještě nemám hotového. Když jdu ráno do co-workingu, tak pracuji naplno. Vím, že když odcházím, pak s pocitem, že jsem už nemohla ten den udělat víc. A to je plně uspokojivé k tomu, abych se pak s klidem mohla věnovat zase jen rodině. A ta veliká frustrace z toho, že nestíhám nic pořádně, zmizela. Právě tím, že jsem oboje oddělila i místem. Dokonce tolik nekřičím na děti, protože najednou vím, že stíhám. A stíhám toho dost. 

7) Vnímám lépe svou vlastní hodnotu. Nejsem „jen“ maminka, manželka, uklízečka, kuchařka, ale najednou jsem zase video tvůrce, který nepytlíkuje práci doma po večerech a když zrovna nic nepípá, ale mám své místo, tady na zemi, tady v co-workingu. A je mi v něm moc dobře. 

8) V našem co-workingu se pořádají společné obědy pro členy a také rozvojové a networkingové aktivity. Teď v nejbližší době se chystám na dva kurzy. Jeden pod taktovkou Veroniky Šamonilové Lauterbachové, která je koučkou prezentačních dovedností pro TEDxPragueWomen a druhý s Pavlem Ovesným, který se věnuje podpoře podnikání.

9) V co-workingu je dobrý kafe, tiskárna, wifi, možnost pronájmu zasedačky, projektoru apod., nemusím mít tedy tiskárnu doma a pro eventy mám prostor jako stvořený. Hned za rohem je skvělá restaurace Corso, která sama o sobě stojí za výlet. A také je tu krásný a cenově dostupný penzion. A 5minut pěšky mám CHKO Brdy. Co víc si přát? Snad už jen to moře. Ale to už bych odsud nevytáhla paty. 🙂

použité fotografie Mila Fotografika

NAJÍT NEJEN ČAS, ALE I PROSTOR

Svůj pracovní týden mám rozdělný tak, abych vždy jednu část věnovala čiště svému vlastnímu rozvoji. Třeba ve střihu, zvukových úpravách nebo k četbě o osobním růstu apod. Kdybych se tomu věnovala doma a zadarmo, zase by tam na mě něco pípalo. Minimálně to množství myšlenek, které doma nevypnu. Tady ne. Mám tu klid a tak je jedno, jestli hledáte prostor na práci, svůj vlastní rozvoj anebo chcete potkat nové lidi, najděte si nejen čas, ale právě i to místo, které je od Vašeho domova oddělené a to i třeba jen pár kroky. 

Pokud se co-working do Vašeho rozpočtu nevejde, zkuste se domluvit s kamarádkou nebo s někým podobně naladěným jako Vy, můžete si udělat co-working doma (což jsem zkusila a taky to jde!) nebo najít místo v knihovně apod. 

Platím si členství ve výši 2150,-Kč za 100h měsíčně. To je 21,5Kč/h. Můj Mišák po měsíci, co jsem začala chodit do co-workingu a vidiny, jak jsem najednou spokojená, říká, že tam budu chodit. S vykřičníkem! Že je to prý levnější, než do budoucna platit terapie. 🙂 Takže to beru jako investici. A tak sem chodím a dokonce začínám i psát. Dneska jsem začala, tak zase brzy. 

PS: A co ještě miluju na Meandru (můj co-working)? Konkrétně tenhle olivovník, který patří jedné z holek, co se tu o nás krásně starají, a který si tajně přeju jednoho dne dostat.

Add a comment...

Your email is never published or shared. Required fields are marked *

přijedu za Vámi kamkoliv

 

"Investice, která zraje jako víno a jejíž hodnota roste s časem!"

sledujte Mě

T: +420 737 575 252​

E: info@veronikahorejsova.com